Nyní trochu historie: Intel se chystal uvést kompletně nový procesor pro mobilní zařízení (notebooky) v roce 2005. Jeho kódové jméno bylo MEROM, což mělo znamenat, že bude založen na zcela nové architektuře, úplně odlišné od Tejasu či Nehalemu. Intelův MEROM byl designován pro užití 90nm technologie, také se zde objevovaly indikace pro další procesor označený jako GILO, který měl být 65nm verzí MEROMu. Pro oba tyto procesoy měl Intel nabídnout totálně jinou čipovou logiku s kódovým jménem CRESTINE-GM. Současnost: Momentálně není plánován jak MEROM tak GILO. Vše co se dá vyčíst z roadmapy (odkaz) ze Santa Clary je, že procesor Jonah by měl být dostupný ve třech verzích: typický, nízko-napěťový (LW) a ultra-nízko-napěťový (ULW). Předtím než bude JONAH vypuštěn na trh ve druhé půli roku 2005, japonské informační zdroje předpokládají, že část těchto procesorů už bude vyrobena s použitím 65nm technologie. A hned si zároveň řekneme proč: I když "tenčí" výroba neznamená vždy menší TDP (zjednodušeně teplotní vyzařování vztaženo na jednotku plochy), Jonah "uchvátí" kolem 45W energie, což je neuvěřitelné ve sronání s Pentiem M "Banias", který si obykle vezme 25W, zatímco Pentium M "Dothan" bere ještě o něco méně - 21W.
To, proč čip jménem "Jonah" zkonzumuje o tolik více energie než jeho předchůdci rozhodně není v souladu s všeobecným trendem, jež se snaží naopak spotřebu snižovat. Důvody pro to mohou být asi takovéto: - Intelův JONAH nejspíše obsahuje díky změněné architektuře jádra o dost více tranzistorů než dřívější procesory
- Čip poběží na velmi vysokých frekvencích
- Rychlost systémové sběrnice (Quad Pumped Bus) bude alespoň u části procesorů navýšena, což jim zaručí ještě vyšší pracovní frekvence
Faktem je, že zrychlení sběrnice katapultuje spotřebu procesoru do nebeských výšin. Podle Japonského i-netového časopisu PC-WATCH (link) si Pentium M "DOTHAN" s 533MHz QPB vezme kolem 30W - o 9W více než jeho kolega "jedoucí" na 400MHz QPB se samozřejmě o kousek nižším taktem. Budoucnost V roce 2007 začne Intel při výrobě používat novou technologii - "high-K dielektrikum" spolu se 45nm procesem. Ta by snad měla TDP zmírnit - uvidíme. Dosud se však musíme spokojit s tím, že kdykoliv zaznamenáme u Intelu nárust frekvence (a někdy i výkonu:) ), bude to vždy spojeno s nárůstem teploty čipu a spotřeby. Závěrem.... Když se zamyslíme nad těmito řádky, tak nám z nich nevyplývá v blízké budoucnosti žádná radostně dlouhá mobilita - právě naopak. Snad budou pro nás všechny notebookové uživatele spasením právě nastupující palivové články, které možná brzy nahradí zastaralou Li-ion technologii. Že by s tím počítal Intel? | 
