Opera - nejen pro milovníky vážné hudby

                                 V nové verzi se Opera dočkala opět nového kabátu. A ten jí také sluší.

     Prvním příjemným zjištěním při pořizování programu je jeho malá velikost. Necelé 4 MB stáhne i „modemista“ za méně než 25 minut, což je v porovnání s některými konkurenčními otesánky až směšné. Ale pozor, velikost programu ještě zdaleka nevypovídá nic o jeho schopnostech! Pro větší zážitky při surfování lze stáhnout i Operu s Javou, to pak ale instalační soubor podstatně přibere (na zhruba 16 MB).

      Asi největší nevýhodou Opery, kterou je nutno předem zmínit a která asi i hned několik zájemců odradí, je to, že program není zdarma – výrobce si jej cení na 39 dolarů. Ovšem Operu lze plně používat i bez registrace, zato se však v horní liště bude zobrazovat reklama.

     Pak už nás ale čekají většinou jen samá pozitiva. Základní ovládání prohlížeče odpovídá dobře známému Exploreru, takže si s ním každý hned porozumí. Uživatelské prostředí lze navíc dále přizpůsobovat tak, že potom musí vyhovovat snad už úplně všem. Všechny panely je možné upravit dle vlastních potřeb, včetně polohy na obrazovce; panely tak mohou být i dole či po stranách. Samozřejmostí je možnost přidávat a odebírat tlačítka na panelech. A koho omrzí jinak velmi povedený vzhled prohlížeče, ten si může stáhnout některý z mnoha nabízených skinů, a zcela tak změnit tvář programu. Ano, Opera je totiž plně skinovatelná!

     V Opeře lze nastavit opravdu téměř vše. To je na jednu stranu dobrá zpráva pro zkušené uživatele, ovšem na druhou stranu špatná zpráva pro všechny začátečníky. Ti by si, dříve než se pustí do nastavování vlastností programu, měli nejprve prostudovat nápovědu, která je dostupná i bez připojení k internetu, ovšem jako celý program jen v angličtině. Nicméně vhodné nastavení programu zaručí i majitelům značně postarších počítačů překvapivý výkon při zobrazování webových stránek. 

     Přednastaveným jazykem programu je, jak jsem se již zmínil, angličtina, není však velký problém stáhnout soubor s češtinou a ten pak nainstalovat. Na webových stránkách Opery mezi soubory jazyků zřejmě nenajdete jeho odpovídající verzi, tam kdosi trošku zaspal, nicméně ji ale určitě rychle najdete jinde pomocí svého vyhledávače.

     Je-li vaším oblíbeným vyhledávačem třeba Google, pak se vám bude velice líbit další z vymožeností Opery, a to právě integrovaný vyhledávač, který podstatně zrychluje práci na síti. Do vyhledávacího okna na liště s adresou zadáme požadovaný výraz a přednastavený vyhledávač nám již standardně v okně zobrazí nalezené odkazy. 

     Nejste-li příznivcem prohlížeče typu Internet Explorer a Operu zkoušíte právě proto, že již dlouho hledáte zásadní změnu, pak určitě vyzkoušejte lahůdku Opery, a to možnost ovládat prohlížeč pomocí pohybů myši, tzv. „mouse gestures“. Jedná se o různé kombinace pohybů myši za současného stisknutí některého z jejích tlačítek; každé kombinaci je pak přiřazena funkce jednoho ze standardních tlačítek na panelu. Jako nejužitečnější se proto ovládání pomocí „mouse gestures“ jeví právě při zobrazení stránek na celé obrazovce, kdy jsou panely s tlačítky z důvodu úspory místa nedostupné.

     Dnes již nezbytnou, bohužel už ne vždy standardní, funkcí prohlížeče je schopnost blokování nechtěných vyskakovacích oken s reklamou, tzv. „pop-ups“. V tomto ohledu je Opera velmi spolehlivá, někdy až moc, takže se tu a tam stane, že se naopak některé námi požadované okno neotevře. K tomu však dochází naštěstí jen výjimečně a dost možná, že za tento nedostatek prohlížeč ani nemůže. Vinu na tom mají spíše tvůrci dotyčných internetových stránek. Jednoduchým řešením je na okamžik vypnout blokování vyskakovacích oken a vše se již zobrazí, tak jak má. 

     Mnohým uživatelům práci jistě zpříjemní i rychlý přístup k zakázání zobrazování obrázků či možnost změnit velikost náhledu stránky – obě tlačítka najdeme umístěná přímo na panelu s adresou. 

     Už jsem se zmiňoval o někdejších problémech Opery se zobrazováním. Ty už dávno odpadly, a pokud se přece jen v opravdu vzácných případech cosi nezobrazí, je to zase jako u vyskakovacích oken daň za výsadní postavení Exploreru. 

     Z dalších zajímavostí Opery stojí za zmínku sice jednoduchý, ale poměrně slušně zpracovaný poštovní klient a od verze 7.50 i klient IRC pro chatování po síti. Obě aplikace jsou integrované přímo v prohlížeči a zobrazují se jako jeho nové okno. Kdo má rád jednoduchost, ten si je jistě oblíbí, kdo však horuje pro masivní poštovní klienty a ICQ, ten nikoliv.